|
|
Interpretace autorských pohádek Josefa Štefana Kubína
Vojtíšek, Ondřej ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Interpretace autorských pohádek Josefa Štefana Kubína Ondřej Vojtíšek Abstrakt: Bakalářská práce se věnuje tématu interpretace autorských pohádek Josefa Štefana Kubína, a to teoreticky i aplikovaně. Jejím cílem je tedy popsat a na Kubínově pohádkovém díle demonstrovat možnosti interpretace dětské literatury. V důsledku toho také poukazuje na sémantické bohatství i hodnotové kvality vydavatelsky opomíjené části Kubínova díla. V jednotlivých oddílech teoretické části se dotýká problematiky způsobu interpretace pohádek, vymezení autorské pohádky a podoby Kubínova pohádkového díla. Jako metodu interpretace volí syntézu několika přístupů (Franzová, Šmahelová, Urbanová, aj.), které na příkladech popisuje. Výsledkem je chápání smyslu pohádek jako obrazů situací, znázorněných nejen pomocí motivů, ale i samotnými slovními realizacemi. Třídění Kubínových pohádkových sbírek z hlediska míry autorství a adaptování folklorních látek doprovází stručný životopis autora a přehled všech jeho intencionálně dětských sbírek. Podoba autorských pohádek je poté zaznamenána z hlediska jejich vyprávění, výstavby i motivické skladby. Do části aplikované bylo vybráno dvanáct pohádek ze sedmi sbírek z dvacátých i čtyřicátých let, které byly již předtím vymezeny jako hlavní zdroje autorských pohádek. Interpretace těchto textů...
|
|
|
Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež
Stejskalová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce s názvem Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež se zabývá tvorbou a zobrazením literárního prostoru v intencionálních dílech literatury pro děti a mládež. Práce má charakter literárně analytický a literárně interpretační a opírá se o teoretická díla věnující se literárnímu prostoru. Je rozdělená do dvou částí, v první části je věnována pozornost teoretickému vymezení pojmu literární prostor, v druhé části jsou rozebírána literární díla nejprve zlatého kánonu světové literatury pro děti a mládež (Bratři Lví srdce Astrid Lindgrenové, Nekonečný příběh Michaela Endeho a Jako v zrcadle, jen v hádance Josteina Gaardera) a následně současné české literatury pro děti a mládež (Lenka a Nelka neboli AHA Daniely Fischerové, Spící město, Spící spravedlnost a Spící tajemství Martina Vopěnky a Soví zpěv Ivy Procházkové). V teoretické části je vymezen pojem literární prostor především z hlediska literární topologie. Při definování tohoto pojmu se autorka opírá o literární studie věnované literární topologii, a to především o statě Daniely Hodrové (Místa s Tajemstvím), Gastona Bachelarda (Poetika prostoru a Poetika snění), Zdeňka Hrbaty (Prostory, místa a jejich konfigurace v literárním díle in Na cestě ke smyslu) a publikaci Poetika míst: kapitoly z literární tematologie...
|
|
|
Experimentální romány Alda Palazzeschiho
Klivanová, Anna ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Autorka práce vychází z analýzy trojice experimentálních románů italského spisovatele Alda Palazzeschiho, jež svým vznikem spadají do prvního dvacetiletí dvacátého století. Jedná se o práce: Allegoria di Novembre (1908 jako Riflessi, 1926), Il Codice di Perelá (1911) a La Piramide (1914). Práce nejprve seznamuje čtenáře se svým cílem, posléze stručně představuje osobnost Alda Palazzeschiho a následně se postupně věnuje rozboru jednotlivých románů s cílem charakterizovat je z hlediska vnitřních vlastností textu. Autorka práce se pokouší proniknout do uměleckých kontextů, v nichž díla vznikala, a poté zkoumá práce z hlediska literárních a jazykových prostředků, jimiž autor dosahuje uměleckých hodnot. Jednotlivé prozaické experimenty porovnává mezi sebou a na základě zjištěných rysů sleduje vývoj jednotlivých děl se zaměřením na typické románové prvky, zejména sleduje vývoj hrdiny, proměny románové formy, sleduje, jak se proměňuje charakter Palazzeschiho psaní a myšlení. Pokouší se zachytit princip a význam těchto experimentů a na základě pozorování v závěru se snaží charakterizovat filosofii mladého Alda Palazzeschiho.
|
|
| |
|
|
Joan of Arc, birth of a myth and the Johannine revival
Svobodová, Karolína ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Fučíková, Milena (oponent)
Předmětem diplomové práce je francouzská národní hrdinka Johanka z Arku a její zobrazení a reflexe v literárních dílech napříč stoletími. Diplomová práce zasazuje historickou postavu do kontextu doby, ve které žila, rekonstruuje život této francouzské světice a zabývá se rehabilitačním procesem, který dotvořil mýtus o národní hrdince. Diplomová práce shrnuje, jakým významným evropským literárním dílům stála Johanka z Arku předlohou. Diplomová práce se pak podrobněji zabývá literárními díly, v nichž figuruje jako hlavní postava právě Johanka, avšak každý autor ji čtenářům vylíčil ze svého úhlu pohledu. A právě tyto odlišnosti diplomová práce analyzuje. Diplomová práce se detailněji soustředí na literární díla autorů jako jsou Voltaire, Jules Michelet, Anatole France či Stéphen Coubé. Diplomová práce se zabývá rovněž odkazem Johanky z Arku ve 20. a 21. století.
|
|
| |
|
|
Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež
Stejskalová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce s názvem Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež se zabývá tvorbou a zobrazením literárního prostoru v intencionálních dílech literatury pro děti a mládež. Práce má charakter literárně analytický a literárně interpretační a opírá se o teoretická díla věnující se literárnímu prostoru. Je rozdělená do dvou částí, v první části je věnována pozornost teoretickému vymezení pojmu literární prostor, v druhé části jsou rozebírána literární díla nejprve zlatého kánonu světové literatury pro děti a mládež (Bratři Lví srdce Astrid Lindgrenové, Nekonečný příběh Michaela Endeho a Jako v zrcadle, jen v hádance Josteina Gaardera) a následně současné české literatury pro děti a mládež (Lenka a Nelka neboli AHA Daniely Fischerové, Spící město, Spící spravedlnost a Spící tajemství Martina Vopěnky a Soví zpěv Ivy Procházkové). V teoretické části je vymezen pojem literární prostor především z hlediska literární topologie. Při definování tohoto pojmu se autorka opírá o literární studie věnované literární topologii, a to především o statě Daniely Hodrové (Místa s Tajemstvím), Gastona Bachelarda (Poetika prostoru a Poetika snění), Zdeňka Hrbaty (Prostory, místa a jejich konfigurace v literárním díle in Na cestě ke smyslu) a publikaci Poetika míst: kapitoly z literární tematologie...
|
|
|
Interpretace autorských pohádek Josefa Štefana Kubína
Vojtíšek, Ondřej ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Interpretace autorských pohádek Josefa Štefana Kubína Ondřej Vojtíšek Abstrakt: Bakalářská práce se věnuje tématu interpretace autorských pohádek Josefa Štefana Kubína, a to teoreticky i aplikovaně. Jejím cílem je tedy popsat a na Kubínově pohádkovém díle demonstrovat možnosti interpretace dětské literatury. V důsledku toho také poukazuje na sémantické bohatství i hodnotové kvality vydavatelsky opomíjené části Kubínova díla. V jednotlivých oddílech teoretické části se dotýká problematiky způsobu interpretace pohádek, vymezení autorské pohádky a podoby Kubínova pohádkového díla. Jako metodu interpretace volí syntézu několika přístupů (Franzová, Šmahelová, Urbanová, aj.), které na příkladech popisuje. Výsledkem je chápání smyslu pohádek jako obrazů situací, znázorněných nejen pomocí motivů, ale i samotnými slovními realizacemi. Třídění Kubínových pohádkových sbírek z hlediska míry autorství a adaptování folklorních látek doprovází stručný životopis autora a přehled všech jeho intencionálně dětských sbírek. Podoba autorských pohádek je poté zaznamenána z hlediska jejich vyprávění, výstavby i motivické skladby. Do části aplikované bylo vybráno dvanáct pohádek ze sedmi sbírek z dvacátých i čtyřicátých let, které byly již předtím vymezeny jako hlavní zdroje autorských pohádek. Interpretace těchto textů...
|
|
|
Experimentální romány Alda Palazzeschiho
Klivanová, Anna ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Autorka práce vychází z analýzy trojice experimentálních románů italského spisovatele Alda Palazzeschiho, jež svým vznikem spadají do prvního dvacetiletí dvacátého století. Jedná se o práce: Allegoria di Novembre (1908 jako Riflessi, 1926), Il Codice di Perelá (1911) a La Piramide (1914). Práce nejprve seznamuje čtenáře se svým cílem, posléze stručně představuje osobnost Alda Palazzeschiho a následně se postupně věnuje rozboru jednotlivých románů s cílem charakterizovat je z hlediska vnitřních vlastností textu. Autorka práce se pokouší proniknout do uměleckých kontextů, v nichž díla vznikala, a poté zkoumá práce z hlediska literárních a jazykových prostředků, jimiž autor dosahuje uměleckých hodnot. Jednotlivé prozaické experimenty porovnává mezi sebou a na základě zjištěných rysů sleduje vývoj jednotlivých děl se zaměřením na typické románové prvky, zejména sleduje vývoj hrdiny, proměny románové formy, sleduje, jak se proměňuje charakter Palazzeschiho psaní a myšlení. Pokouší se zachytit princip a význam těchto experimentů a na základě pozorování v závěru se snaží charakterizovat filosofii mladého Alda Palazzeschiho.
|
|
|
Konceptuální román Albertse Belse
Císařová, Svatava ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou žánru konceptuálního románu lotyšského spisovatele Albertse Belse, jmenovitě pak románů Vyšetřovatel (1967), Klec (1972), Hlas volajícího (1973) a Nespavost (1987), jež byly přeloženy do češtiny. Autorka věnuje pozornost především doposud nepřeloženému dílu Lidé ve člunech (Cilvēki laivās, 1987), které je považováno za jeden z vrcholů Belsovy tvorby. Vybrané úryvky, které autorka sama přeložila, svou tematikou a zpracováním vystihují podstatu autorova sdělení a jeho uměleckého a myšlenkového přínosu lotyšské literatuře a kultuře. Autorka se věnuje literárním interpretacím vybraných děl s ohledem na dobový kontext jejich vzniku. Neboť témata jako člověk a národ, čas a proud historie, všelidské hodnoty a hlavně morální úpadek jedince i společnosti na pozadí politicko-kulturního vývoje Lotyšska se stávají ústředními tématy Belsových konceptuálních románů. Jejich konceptualita spočívá především v koncentrovaném uměleckém sdělení, v němž Bels vyjadřuje své filozofické myšlenky ukryté v podtextu svých děl.
|
host ::
RSS.